Turnaj pořádá ŠK Lokomotiva Brno jako vánoční turnaje od roku 1976. Během 30 let získávalo první zkušenosti, resp. kandidátské tituly v Olexových memoriálech 8 budoucích mezinárodních mistrů (Pavel Zpěvák, Pavel David, Robert Tibenský, Zdeněk Beil, Jan Sosna, Petr Velička, Martin Mrva, Petr Pisk) a 6 velmistrů (Pavel Blatný, Petr Hába, Vlastimil Babula, Tomáš Polák, Bartosz Socko – Polsko, Radek Kalod). Nejčastějším účastníkem byl Stanislav Věchet (hrál 28x, chyběl jen ve 2. a 11. ročníku)!! Nejvíce účastníků měl 10. ročník (385), nejméně (asi) 18. (15 v hlavní skup.). Hráli šachisté z 11 zemí - ČSSR, NDR, Polska, SSSR, Rumunska, Maďarska, Jugoslávie, Angoly, Bulharska, Slovenska a Rakouska. Od 12. ročníku se hraje švýcarským systémem v jedné nebo 2 skupinách, předtím v uzavřených skupinách. |
Anekdota o Olexovi | ||
K rochádě se pojí mnoho legračních šachových historek. Holandský šachový novinář a sběratel šachových kuriozit a rekordů Tim Krabbé věnoval dokonce rochádě celou knížku! Ze své vlastní praxe si vzpomínám na jeden komický případ. Stal se v mé bleskové partii s mistrem Vilémem Olexou. Škoda, že tato partie nebyla zapsána, jistě by se dostala do Guinessovy knihy rekordů! Mistr Olexa měl černé a bránil se lstivě mým útokům. Nejprve provedl malou rochádu, pak se vrátil králem na e8 a když mu hrozil mat, udělal velkou rochádu. No dobře, povídám si, stojím tak dobře, že budu matit na dámském křídle. A Olexův král se po útěku ocitl zase na e8 a jeho dámská věž na h8. A když měl již, již zahynout - udělal mistr Olexa - třetí rochádu v jediné partii! To jsem již nevydržel a upozornil ho na nemožný tah. Olexa se s úsměvem vzdal a jeden z šokovaných diváků podotkl, že vlastně mohl reklamovat remízu "trojím opakováním tahů"!! | ||
(Jan Kalendovský) |